TOPlist

FOTO: U požáru v domě na Silvestra zasahovali strážníci otec a syn

Jak jsme již informovali, dva strážníci ze Skvrňanské služebny městské policie zachránili na Silvestra život osmdesátileté seniorce z Plzně. Policejnímu deníku se ale podařilo vypátrat velmi zajímavou informaci a to, že u zákroku samotného se sešli otec a syn. Oba byli ve stejnokroji městské policie a oba byli toho večera ve službě.

Odkaz na původní zprávu naleznete ZDE

Podařilo se nám s oběma muži setkat a popovídat si o celé věci. Nyní proti mě sedí otec Bc. Patrik Schovánek a syn Michael Schovánek a já se chci zeptat na pár otázek.

Co tě přivedlo k MP Patriku a jak dlouho sloužíš?
„Určitě zajímavá práce! Městskou policii Plzeň mám rád a jsem u ní od jejího zrodu až po současnost. Zprvu jsem sloužil na středu a pak otevíral Borskou služebnu. Už to bude 22 let co tuhle uniformu nosím“

A tebe Michaeli?
„Táta“ směje se. „Byl odmalička byl můj vzor a měl jsem z jeho práce respekt. Sloužím teprve přes rok“

Kde a v jaké funkci jste?
Patrik: „Ten večer jsem ale jezdil s kolegy motohlídku, byl Silvestr a očekávalo se větší nápad. Zařazen jsem jako zástupce velitele na služebně Bory.“

Pozn. redaktora: Služebna Bory je největší v Plzni. Spadá pod ní i několik specializovaných skupin.
• Psovodi
• Senior linka pomoci
• Služba na odchyt zvířat
• Motohlídky na podporu obvodních hlídek (ačkoli nepoužívají výraz zásahová jednotka, tak tento název je asi nejblíže)

Michael: „Já jsem na Skvrňanech a jsem řadovej strážník, žádnou protekci nemám.“ Opět se směje mladý pohledný strážník „Spíš naopak“ ještě dodává a pokukuje po otci který se tváří přísně.

Zasahovali jste spolu poprvé?
„Bylo to poprvé“ potvrzují oba. „Každý sloužíme na opačném konci města, takže jsme se ještě u zákroku nepotkali.“

Jaké je to mít syna u policie, máš o něj někdy strach?
„Ani ne. Je dospělej, ví ode mne hodně věcí a na tuhle práci je připravenej. Myslím že je rozumnej a přistupuje k tomu z rozvahou.“

Co se na Silvestra vlastně stalo Michaeli?
„Já řídil a jeli jsme odvést kolegu na posilu na střed. Začínal silvestrovský večer, všude se objevovaly záblesky a zaznívaly exploze rachejtlí. Ale něco nesedělo, lidi divně vzhlíželi vysoko na panelák. Pak jsem i registroval kouř. Najednou jsem zahlédl plameny. Dupl jsem na brzdu a běželi jsme k baráku. Už jsme věděli že v bytě hoří. Volali jsme operačnímu, že chceme hasiče a vběhli do domu. V takovém případě se nesmí použít výtah a tak jsme do pátého patra vyběhli. Všude byl mastný černý dým a začínali jsme se dusit. Dveře do onoho bytu byli přivřené, otevřeli jsme je zahlédli babičku, úplně celou černou od sazí. Byla zmatená a chtěla se pořád do bytu vracet. Museli jsme jí přesvědčit, že musí jít s námi, ale samozřejmě vzhledem k jejímu věku opatrně, aby jsme její šok nezvětšili. Nakonec se nám to povedlo, odvedli jsme ji dolů, posadili k nám do auta a zavolali sanitku. Pak jsme zase běželi nahoru a museli varovat další nájemníky. To už se tam nedalo dýchat, měli jsme roláky přes obličej, ale moc to nepomáhalo. Hlavní bylo ty lidi dostat ven!“

„V té době jsem přijel i já“vstoupil do debaty táta Patrik. „Letěli jsme z města a cestou potkali hasiče. Malej akorát vedl babičku ven a tak jsem začal provádět s kolegy evakuaci dalších nájemníků.“

Jaké to bylo jet k požáru kde zachraňuje tvůj syn?
„Na to jsem nemyslel. Vím že si nehraje na zbytečného hrdinu. Prostě je polda a tak maká. Já myslel spíš na to kolik lidí ještě v tom domě je a jak je dostaneme ven.“

Je 5. ledna, tak moje poslední otázka je na vaše novoroční předsevzetí nebo přání.

Michael: O tom jsem nepřemýšlel, asi trochu lepší peníze a pak ať nám to tady na služebně klape.

Patrik: Žádné, pro mě je novej rok den jako každej jinej. A nebo vlastně mám. Přeju si, abys něco napsal do toho článku. Napiš, že my tam nebyli sami. Vedle nás byli kolegové ze státní policie a samozřejmě hasiči, konec konců my nehasíme, to dělají oni. A nezapomeň na záchranáře. Prostě celý IZS. Prostě na všechny ty, kteří běží tam odkud lidi utíkají.

no images were found

Inzerce