TOPlist

FOTO: Služba s plzeňskými strážníky odchytové služby

Od laiků, kteří nadávají na strážníky občas slyšíte, že jsou jen na nasazování botiček. Že to není pravda, by Vás měla přesvědčit naše připravovaná série článků. Strážníci jsou tu především proto, aby pomáhali! A je jedno komu, jestli lidem, a nebo jejich zvířecím miláčkům.

V prvním článku z Plzně se Vás pokusíme seznámit s prací Odchytové skupiny Městské policie Plzeň – tedy strážníků, specializujících se na odchyt zraněných, nebo ztracených zvířat. 90% práce tvoří odchyt psů, ale strážníci se již setkali i s kočkami, hady, koňmi, kozami a dokonce i s klokanem. Měli jsme tu čest sloužit se Zbyňkem a Petrem ze služebny Městské policie Plzeň Bory a tak na vlastní kůži poznat jejich práci.

Služba začíná v šest hodin ráno a relace o pobíhajícím pejskovi na Hlavním vlakovém nádraží na sebe nenechá dlouho čekat! Vyrážíme na místo, ale pejsek nikde. Procházíme nástupiště, sbíráme informace od železničářů i cestujících, ale psa najít nemůžeme, doufáme tedy, že se mu nic nestane a vyrážíme dál. Volá další hlídka, že ve Lhotě pobíhají dva vyděšení malí pejskové. Na místě zjišťujeme, že jde o žlutého a černého Tibetského Španěla. Zbyněk řídí a Petr jde opatrně za pejsky, má připravenou síť, která zajistí, že psi budou chyceni bez zranění. Odchyt se nedaří a pejskové míří k řece. Španělové nás ale zklamou a vrhají se do vln řeky, respektive jen ten blonďák, černý smočí tlapku a vzdává to. Proud je tady silný a světlý Španěl po něm mizí. „Ježíš to je vůl!“ zakleje Petr a vstoupí i v botách do vody. Naštěstí ale světlého Španěla zachytí a je zachráněný. Druhý, tmavý, se schovává za stromem, je také odchycen. Prohlídka psů za pomoci detektoru čipů je bezvýsledná, ani jeden psík je nemá. Tady je vidět chyba chovatele – kdyby pejsky očipoval, tak by mu hlídka zavolala a mohl je mít zpět okamžitě. Nedá se nic dělat, vyrážíme směrem k útulku pro opuštěné psy.

Tento moderní útulek je chloubou města Plzeň – spravuje ho Liga na ochranu zvířat a nutno podotknout, že perfektně. Zajedeme rovnou do karantény, kde si dvě ošetřovatelky – Terezka a Petra – Tibetské Španěly přebírají. Pejsci dostanou pamlsky a jsou spokojení!

My se vracíme zpět na služebnu, v tom jsme však operačním odvoláni k zákroku. Jedeme jako posila k zákroku, kdy skupina mladíků hází kameny na chodce z pátého patra domu. Na místě už zasahuje několik hlídek a podezřelí jsou zadrženi. Můžeme se tedy vrátit zpět na služebnu Plzeň Bory.

Kluci si nahlásí pauzu a začnou rozbalovat svačiny, když volá operační, že do stavebního areálu zaběhli dva velcí huňatí psi, jednak vyhnali dělníky od práce a momentálně vrátnému žerou oběd. Ihned vyjíždíme, aby nesežrali i vrátného. Na místě nalézáme hodnou paní vrátnou, která opuštěným leonbergrům zkrmila vše, co měla s sebou. Opět nečipovaní psi a tak jedeme na útulek. Ještě cestou nás zastihne relace, že v Borském parku pitbull napadá jiné psy a lidi. „To je dneska zase den!“ zanadává Zbyněk a já se stydím, že jsem to asi přivolal já svou touhou něco nafotit. Zde je ohrožení zdraví a tak kluci vyrážejí na „modrou“ a já se tisknu do sedadla služebního vozu. Na místě se bere i odchytová tyč, ale pitbull profíkům moc práce nedal. Opět již známá cesta na útulek.

Odpoledne ještě vyjíždíme za zraněnou srnkou k výpadovce na Rozvadov, ale té už strážníci pomoc nedokáží, je mrtvá. To je ta smutnější stránka jejich práce. Srneček skončí zabalený v igelitu ve speciálním boxu na mrtvá zvířata a jede do kafilérie. I tohle musí strážníci dělat.

Nejhorší nás ale ještě čeká. „Štěně v krabici“ – snad to nejhorší co může člověk zvířeti udělat. Nepohodlný dárek – malé štěňátko se dá do krabice a někam odhodí. Tady vidím, jak strážníkům tuhnou rysy, a nechtěl bych být v kůži člověka co tohle udělal, až by ho chytili. Malá vyděšená fenečka se choulí v krabici od značkových bot. Ta na útulek jede v náručí Petra a náramně se jí to líbí. Snaží se ještě ožužlat odznak na taktické vestě strážníka a já navrhuji, dát jí jméno Poldinka, jako budoucímu policejnímu psu. Je to nadšeně přijato a já vím, že tenhle pejsek se už v životě neztratí.

Končí jedna „obyčejná“ služba u skupiny pro odchyt městské policie Plzeň a já jsem utahaný jako pes. Mám ale hroznou radost z toho, že šesti pejskům nehrozí přejetí autem a dnes večer mají zajištěný pelíšek na spaní.

no images were found


FOTO a text: -acw-

Inzerce