TOPlist

FOTO: Rozhovor o ochranné službě s Jiřím Komorousem

Rádi bychom naše čtenáře seznámili s jedním s méně známým útvarem Policie ČR a to s ochrannou službou, celým názvem pak Útvarem pro ochranu ústavních činitelů. Podařilo se nám setkat s člověkem nejpovolanějším a to přímo s velitelem útvaru plukovníkem JUDr. Jiřím Komorousem, který je dnes bezesporu legendou české policie. Když tento útvar mezi laickou veřejností zmíníte, většinou si lidé vzpomenou na loňské fopá prezidentských bodyguardů v Chrastavě. To byste byli ale vedle a chlapi i dámy z UOUC byste tím velmi naštvali. Oni jsou s tímto incidentem spojováni velmi neradi, protože zde pracoval zcela jiný útvar a to Útvar pro ochranu prezidenta České republiky. Samozřejmě mi to nedalo, protože nelze popřít, že se zákrok, respektive absence zákroku samotného prostě nepovedla.

Tedy má první otázka je, proč policisté vlastně tenkrát selhali?
Odpověď na otázku proč policisté útvaru na ochranu prezidenta selhali v Chrastavě, by vám měl dát samotný útvar pro ochranu prezidenta. Mě nepřísluší hodnotit práci jiných útvarů.

Když to člověk poslouchá, představuje si tajemné muže v obleku se sluchátkem v uchu, je to opravdu takové?
Určitě ne! Práce osobního strážce je jen zlomek z celkové náplně práce našeho útvaru. Osobní strážce je poslední překážkou útoku na chráněnou osobu. Ochrana osob je založena na principu maximální připravenosti ve všech směrech, tedy prověřování tras, míst pohybu, místní znalosti a mnoho jiného. Aniž by to veřejnost věděla, patříme mezi největší samostatný policejní útvar. Nezbytná je také spolupráce mezi všemi složkami Policie ČR. Nedílnou součástí osobní ochrany chráněných osob je zároveň i úzká spolupráce s tvůrci a organizátory programu chráněných osob.

Na vaší chodbě jsem si prostudoval brožurku a zarazila mě informace, že dokonce provádíte i hygienicko-toxikologickou ochranu, tedy kontrolu nezávadnosti potravin určených pro chráněné osoby.
Hygienicko-toxikologická ochrana je soubor opatření prováděných specializovaným pracovištěm útvaru, mající za cíl vyloučení ohrožení chráněných osob toxickými látkami v jakékoliv formě. Od tekutin, stravy až po skryté hrozby. K zabezpečení tohoto úkolu útvar disponuje jak nejen profesionálně vzdělaným a zdatným personálem, ale i odpovídajícím technickým zázemím, včetně vlastní laboratoře.

Také jsem četl, že máte na starost i vybrané zájmové objekty.
Zajišťujeme ochranu diplomatických objektů jako jsou například zastupitelské úřady nebo rezidence velvyslanců. Také střežíme prostory zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost jako je Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Úřadu vlády a mnoho dalších.

Je mi jasné, že při státních návštěvách spolupracujete s obdobnými útvary z jiných států. Mohl byste mi říct, jaká je s nimi spolupráce, porovnat jejich a naší technickou vybavenost?
Při návštěvách naší země odpovědnost za bezpečnost chráněné osoby nese Česká republika. Vyplývá to z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z r. 1961, podle které odpovědnost za bezpečnost chráněné osoby má hostitelský stát. Náš útvar samozřejmě spolupracuje s našimi protějšky ze zahraničí, ale poslední slovo máme my. Technická vybavenost je přibližně stejná, všechny ochranky sledují nové směry ve vývoji například pozorovacích prostředků, technického zabezpečení, balistické ochrany, vozidel atd. Samozřejmě v této problematice jsou například US Secret Service dál. Mají rozhodně několikanásobně větší rozpočet než náš útvar.

Spoustu našich čtenářů bude zajímat výzbroj vašich příslušníků, zda máte standardní služební pistole nebo jiné zbraně a zda může příslušník volit mezi různými typy zbraní?
S vyzbrojením našich příslušníků jsme spokojeni. Používáme zbraně obvyklé u našich speciálních útvarů, tedy pistole Glock 17, 26, samopaly Heckler&Koch MP5, G36 aj. Osobní ochránce se rozhoduje pro zbraň adekvátní bezpečnostní situaci, míře nebezpečí, nebo rozkazu velitele bezpečnostní akce. Používáme tak různé typy zbraní od pistolí přes samopaly až k dlouhým zbraním. Některé typy jsou u nás v ČR, ale i ve světě novinkou a jsme vybaveni podobnými zbraněmi jako světové ochranky.

Mezi vaše příslušníky samozřejmě patří i osobní řidiči chráněných osob. Mají nějaký speciální řidičský kurz a mají na ně chráněné osoby i nějaká speciální přání?
Předně musím říci, že nelze tým dělit na osobního řidiče a osobního ochránce. Tito dva policisté u chráněné osoby tvoří tým, který musí být schopný zastat i profesi toho druhého. Proto procházejí stejným základním výcvikem. Řidiči – ochránci podstupují také stejně náročné výběrové řízení jako ostatní členové ochranky. Samozřejmě jsou důkladně prověřeni z řidičských schopností. Běžně z deseti uchazečů vypadne během tohoto přezkoušení osm z nich. Když je uchazeč přijat, podstupuje několikastupňový výcvik z techniky a taktiky jízdy, ale i znalosti strategických míst. Navíc, jak už jsem zmínil, každý z ochranného týmu musí umět zastoupit svého kolegu v jiné pozici.

Předpokládám, že ve vašem útvaru pracují i ženy, jsou ale i v přímém výkonu jako bodyguardky?
V našem útvaru jsou zařazeny i ženy. V současné době však v přímém výkonu jako osobní ochránkyně nejsou zařazeny. Je to do jisté míry možná dáno pro ženy extrémními požadavky na fyzickou kondici, které jsou dosud stejné jako pro muže. Ale případným zařazením žen do odboru ochrany chráněných osob se intenzivně zaobíráme.

Je mi známo, že v případě příjezdu nejvyšších hlav světa jako je americký nebo ruský prezident, spoléhají jejich bezpečnostní doprovody hodně na spolupráci s místními složkami. Jak je to zde a můžete nám prozradit jaké je to s nimi spolupracovat?
Každá ochranka má zaběhlé obdobné postupy. Obvykle se s námi spojí již ve fázi přípravy bezpečnostní akce a společně se vzájemně informujeme o detailech akce, časech, rizicích, postupech atd. Taktické postupy jsou podobné. Rozdíl bývá v počtech nasazených policistů. Například US Secret service používá mnohem více ochránců, než my. Abychom ochranu zabezpečili s menším počtem nasazených policistů, klademe velký důraz na kvalitu našich lidí, za kterou se nemusíme vůbec stydět. Můžeme se směle srovnávat s nejlepšími ochrankami světa. To nám ostatně potvrdili i agenti Secret Service, kteří se minulý rok účastnili ukázek výcviku osobní ochrany našeho útvaru. Dále několik našich ochránců působilo v misích ve válečných zónách, kde po čase dělali team leadery osobní ochrany. Jejich zkušenosti byly potom zakomponovány do našeho výcviku. Vzájemná spolupráce mezi námi a cizími ochrankami je na velice profesionální a přátelské úrovni.

Je mi jasné, že mimo bezpečí střežíte i dobrou pověst a důstojnost chráněných osob, ale stejně se zeptám, zda nám prozradíte nějakou veselou perličku od vás z útvaru, samozřejmě aniž prozradíte jméno chráněné osoby?
O našich chráněných osobách zásadně nepodáváme žádné informace, přesto vám mohu vyprávět historku, která se netýkala chráněné osoby, ale týmu osobní ochrany. Jeden z našich premiérů se věnoval běhu. Když byl na návštěvě USA, každé ráno chodil na písečnou pláž běhat 15 km. Americká strana na tuto činnost měla vyčleněného specialistu – běžce. Specialista však první den nevydržel tempo a proto další den, na rozdíl od našeho ochránce, absolvoval ranní běh na kole. Po běhu měl však agent volno, aby se mohl zregenerovat a připravit na běh příští den. Náš ochránce ale absolvoval celý denní program s chráněnou osobou a další den znovu běžel.

Mezi našimi čtenáři je vysoké procento policistů, řeknete jim tedy, pokud by zatoužili usilovat o vstup k vám, jaké jsou podmínky přijetí?

Podmínky pro přijetí na místo příslušníka odboru ochrany chráněných osob jsou tyto:
1. dosažené vzdělání: vyšší odborné nebo vysokoškolské v bakalářském studijním programu,
2. osobní způsobilost,
3. fyzická způsobilost – 1. skupina,
4. plavec pro ochrannou službu,
5. vzepření závaží 80 kg vleže,
6. psychologický test,
7. řidičské oprávnění sk. B,
8. prolongace ŘO sk. „A“ a „B“ – povolení MV,
9. fyzická výška minimálně 180 cm,
10. minimální praxe 3 roky ve služebním poměru příslušníka Policie ČR,
11. absolvování týdenního výcvikového soustředění v rámci výběrového řízení

Velice děkujeme za rozhovor pane plukovníku.

no images were found


[tiskovka]FOTO: Archiv – Policejní deník, UOUČ, Vláda ČR[/tiskovka]

Inzerce