TOPlist

FOTO: Návštěva na balistice v Plzni

Většina kluků miluje auta a zbraně. Během dospívání pak tyhle dětské lásky omezuje a věnuje se dospělému životu. Některým ale zůstanou, a pak je již drží do konce života. Právě těmhle velkým klukům je věnován tento článek. Podařilo se nám nakouknout pod pokličku plzeňským krajským balistikům, tedy správně řečeno do Pracoviště kriminalistické balistiky spadající pod OKTE – pracoviště kriminalistické techniky a expertiz.

OKTE zajišťuje zkoumání v mnoha oborech, a tak v dnešním moderním světě hraje klíčovou roli při objasňování valné většiny trestné činnosti.

Jednotlivé obory OKTE:
– trasologická expertiza
– elektrotechnická expertiza
– defektoskopická a metalografická expertiza
– expertiza ručního písma
– expertiza písma psacích strojů
– mechanoskopická expertiza
– daktyloskopická expertiza
– chemická a fyzikálně-chemická expertiza
– biologická expertiza
– genetická expertiza
– videoexpertiza
– fotografická expertiza
– počítačová expertiza (analýza dat a nosičů dat)
– a v neposlední řadě balistická expertiza, na kterou se právě zaměříme my.

Kriminalistická balistická expertiza vychází z poznatků balistiky, nauky o zbraních, střelivu a z kriminalistické mechanoskopie. Laicky řečeno, na tomto pracovišti se dozvíte vše o zbraních, střelivu, jeho účinnosti, anebo vám například místní odborníci dokáží přesně říci, jak daleko stál pachatel od oběti.

Proto asi chápete, že jsem na tuto schůzku vyrážel napjatý a natěšený, dokonce tak, že jsem omylem přišel o týden dříve, než bylo domluveno. Naštěstí se můj omyl vysvětlil a já o týden později mohl vstoupit do svatyně všech milovníků zbraní – do kanceláře balistiků na Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje.

Srdce každého kluka by zde zaplesalo, všude zbraně, na plakátech, na zdech i na stolech. „To se nediv, to je naše práce“ řekl mi s úsměvem muž za obrovským mikroskopem. „Právě porovnávám dvě střely na komparačním mikroskopu. Tady je můžu vidět přes sebe a tak porovnat jestli jsou vystřeleny ze stejné zbraně nebo ne!“ Já se snažím být jako pěna, abych ho nerušil, a rozhlížím se po místnosti.

Chci se zeptat na několik pušek v koutě, ale druhý z mužů mi vysvětluje, že to jsou zbraně připravené na expertizu a tak mi o nich nic říct nemůže. „Hotovo!“ prohlásí muž za mikroskopem a je vidět, že ho jeho práce baví. Trochu mi to připomíná můj oblíbený seriál o kriminalistické laboratoři v NY. Vzpomenu si, že tam mají tunel na zkoušku zbraní a ptám se, zda ho zde mají také. Oba se smíchem odpovídají, že samozřejmě, prý je to základ jejich práce.

Jejich kolegové na ulici zajistí zbraň, přivezou jim jí sem a zde se takzvaně odstřelí. Tedy výstřelem v tomto tunelu získají střelu i nábojnici a mohou ji porovnat s protějškem, např. nalezeným v těle oběti, nebo na místě činu. Vysvětlují, že samozřejmě nesedí jen v kanceláři, ale pokud jde o složitější případ, sami vyjíždějí na místo činu, protože oni vidí co ostatní ne, a například stopy zplodin střelného prachu ulpívají prakticky na všem, a tedy řádným ohledáním dokáží určit na místě činu mnoho věcí.

Na obou mužích je vidět nadšení pro věc, že oba jsou do své práce zapálení. „Teď ti ukážeme to hlavní“ říkají mi a vedou mě do další místnosti. Můj sen se splnil a já si připadám jako v ráji. Jsem ve velké místnosti, naprosto plné vitrín se zbraněmi. Je tu vše od kulometů po pistolku velkou jako dámská pudřenka. „To jsou vše zbraně pocházející z trestné činnosti“ vysvětlují mi oba průvodci. „Tahle sbírka se začala hromadit někdy v padesátých letech, ale takhle jsme ji upravili tady s kolegou asi před sedmi lety!“ říká mi můj průvodce „A musím se pochlubit, patří opravdu k těm největším v ČR, dodává ještě.

Prolézám vitrínu za vitrínou a kochám se. O tom, co vidím, bych dokázal napsat knihu, a ne jeden článek. Jsou tu zbraně ze všech možných období, snad od Napoleona až po nejnovější rakouské AUGy. Zastavím se u vitrínky se zbraněmi válečnými, chci se blýsknout znalostmi a upozorňuji průvodce, že tahle zbraň sem nepatří! „To je přeci ruský špagin a tohle jsou zbraně německé!“ upozorňuji je! „Jasně, ale podívej se na šachtu zásobníku!“ vrací „smeč“ balistici a žasnu! Držím v ruce nefalšovaný MP 717(r), tedy německou překopávku slavného ruského samopalu. Obdobných rarit zde vidím více, ale jak jsem již uváděl, popsat vše nejde. Musím se také zeptat na zbraň odsouzeného vraha Kájínka, to přece také bylo v Plzni!

„Jasan, to víš, že máme, ale na tu se ptá každý!“ uvědomuju si, že mé průvodce zajímají zbraně z hlediska technického a historického, a ne, který lump s ní kde koho zastřelil. Tahle otázka už byla trochu bulvární, uvědomuju si a rychle si chci napravit reputaci dotazem na velkou vitrínu s divně vyhlížejícími pistolemi. „Správně!“ odpovídají oba „Máš postřeh, to nejsou skutečné pistole ale plynovky! Taky je s nimi dnes spácháno vysoké procento trestné činnosti! Buď jsou takové, jak je vyrobili, anebo upravené.“

Poslední, co mě zaujme, je podivná drátěná figurína v rohu. „Jo náš Karel!“, smějí se oba! „Ten zaujal už větší kapacity než tebe! Toho nám závidí i francouzská policie!“ on Karel je speciální v tom, že si a něm navolíš všechny tělesné rozměry a oblékneš na něj oblečení např. postřelené osoby a Karel ti sám řekne nejlíp, jak stál během střelby.

Dvě hodiny utekly jako voda. Vím o spoustu věcí navíc a také vím, že v Plzni na balistice sedí na slovo vzatí odborníci. Ještě se obou průvodců zeptám, kdy je možné pro veřejnost sbírku navštívit a dozvídám se, že pokud se pořádá den s Policií, občané si mohou sbírku prohlédnout. Takže pokud máte zbraně rádi, neváhejte a navštivte! Litovat nebudete.

Policejní deník děkuje za rozhovor všem zúčastněným, dále děkuje preventivně – informačnímu oddělení KŘP Plzeňského kraje za spolupráci a za možnost uskutečnění této reportáže.

no images were found

Inzerce