TOPlist

Dvojí metr policie? Nikoliv, policista zákony nevymýšlí

Různá tuzemská média informují o údajném dvojím metru policie, kdy srovnávají dva zcela odlišné případy, nicméně zkusili jsme se na oba případy podrobněji podívat.


V prvním případě jde podle médií o špatně odvedenou práci policie, když v Praze – Čakovicích přistihla řidiče s přívěsným vozíkem, jehož váha však překračovala maximální možnou váhu vozíku, na kterou měl příslušný řidič řidičské oprávnění. Teoreticky se tedy jedná o přestupek, kdy řidič řídil bez patřičného řidičského oprávnění.

Citace ze serveru 12bodu.cz:
„Za spáchání dopravního přestupku „Řízení bez řidičského oprávnění“ jsou řidičům přičítány 4 body v rámci bodového systému (bodového hodnocení řidičů). Jedná se tedy o „středně závažný“ přestupek. Tento přestupek nelze řešit v blokovém řízení udělením blokové pokuty, ale po spáchání přestupku je s řidičem zahájeno správní řízení. Ve správním řízení pak hrozí sankce 25.000 – 50.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), konkrétně na 1-2 roky.“

Můžeme tedy hovořit o tom, že byla muži udělena minimální možná pokuta stanovená zákonem. Policisté v takovém případě NEMOHOU dle zákona řešit situaci na místě, například uložením symbolické blokové pokuty ve výši 100 korun. Ale dle zákona MUSÍ hlídka věc postoupit do správního řízení, což také policisté správně udělali. Rovněž doba zákazu řízení byla udělena v nejnižší možné hranici. I přesto se zdá médiím trest přehnaný a kritizují policii. Jenže policisté případ muže pouze postoupili do onoho správního řízení. Policisté opravdu nejsou ti, kteří vymýšlejí zákony. V případě, kdy by policisté byli nečinní a dělali by, že muže vlastně ani neviděli, česká média by byla ta první, která by křičela hesla typu „zákony neplatí pro každého“, „každému jiným metrem“ a podobně.

Podle zákona tedy policisté postupovali přesně tak, jak měli. Navíc pokutu a zákaz řízení muži neudělili oni sami, nýbrž mu bylo vše uděleno v rámci správního řízení.


Pokud se podíváme na druhý případ, tedy na případ, kdy opilý muž za volantem řídil své Porsche Cayene. Nelze hovořit o přepychově luxusním autě. Ano, není to zcela běžné auto, nicméně ojeté Porsche Cayene stojí v autobazarech okolo 250 – 300 tisíc korun. Tedy méně, než nová Škoda Octavie.

Policisté muže pronásledovali. Vzhledem k tomu, že policisté nevěděli, kdo vozidlo řídí, ani proč ujíždí, museli řidiče pronásledovat. Kdo se jen trochu vyzná ve vozech, ten ví, že Porsche Cayene má nad Škodou Octavií poměrně navrch. Díky šikovnosti a profesionalitě řidiče služební Octavie se ale automobil služebnímu vozu nevzdálil. Na pražských silnicích je v noci slabší provoz, většinou se navíc dopravy neúčastní rodiny s dětmi, proto se policisté rozhodli, že vozidlo zastaví na KONCI Cholupického tunelu. Další hlídka PČR požádala řidiče kamionů, aby na kraji tunelu vytvořili zátaras. Ti, kteří viděli video, mohou potvrdit, že šlo opravdu o vteřiny. Policisté v takové chvíli, kdy muž ujíždí rychlostí 240 kilometrů v hodině, opravdu nemohou stavět zátarasy desítky minut. Jde o vteřiny a policisté většinou čas nemají. Ke všemu museli policisté zvolit zátaras, který bude postavený ještě před nejbližším sjezdem. A fakt, že díky stěnám tunelu má řidič omezenou možnost útěku, pouze poukazuje na vhodný výběr místa k zastavení. (na přilehlém mostě by mohl řidič po zastavení například z vozu utéct a skočit z mostu – ano, nepravděpodobné, ale policisté musí počítat i s takovými nepravděpodobnými drobnostmi)

Po zastavení bylo vůči muži užito ze strany policistů donucovacích prostředků. To neznamená, že mohl volně chodit, telefonovat a podobně. To znamená, že se muž s policisty pral a ti proto museli užít násilí. Osobně jsem se byl na místě podívat a policisté se s mužem opravdu nemazlili. Nikdo s ním nejednal v rukavičkách. Bohužel veřejnost spíše uvěří jednomu „bulvárnímu“ a poměrně „nesmyslnému“ článku, než fotkám a vyjádřením člověka, který byl na místě a muže viděl na vlastní oči.

U řidiče byla správně provedena orientační dechová zkouška, která vykázala hodnotu 0,9 promile alkoholu v dechu. Pokud by hodnota dosáhla 1 a více promile, jednalo by se o trestný čin. Pod 1 promile se bohužel jedná POUZE o přestupek. Státní zástupkyně policistům tedy sdělila, že se případ bude projednávat ve formě přestupkového jednání.

Opět citace ze serveru 12bodu.cz:
Za spáchání dopravního přestupku „Řízení pod vlivem alkoholu (nad 0,3 promile)“ je řidičům přičítáno 7 bodů v rámci bodového systému (bodového hodnocení řidičů). Jedná se tedy o jeden z nejzávažnějších přestupků. Tento přestupek nelze řešit v blokovém řízení udělením blokové pokuty, ale po spáchání přestupku je s řidičem zahájeno správní řízení. Ve správním řízení pak hrozí sankce 2.500 – 20.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), konkrétně na 6 měs. – 1 rok.

Když se na to podíváte kolem a kolem, zjistíte, že opilému řidiči byla uložena MAXIMÁLNÍ MOŽNÁ výše pokuty v mezích zákona, kterými se policisté i ostatní státní zaměstnanci musí řídit.

Je tedy opravdu pravda, že policisté se opilého řidiče báli a byli k němu benevolentní? Proč tedy (a to lze vyčíst i v oficiálních zdrojích) dostal MAXIMÁLNÍ MOŽNOU POKUTU a teoreticky i maximální možnou výši trestu (zákaz řízení). Proč tedy starší řidič vozidla s vozíkem, na který neměl řidičské oprávnění, dostal MINIMÁLNÍ MOŽNOU POKUTU a minimální možný trest? Pokud chtějí média hanit práci policistů, měli by si redaktoři zjistit fakta a až poté vypouštět do světa nesmysly.

Nechť nám redaktoři těchto médií ukáží, kde se píše, že policisté tvoří zákony!


Poslední citace, a to k tvorbě zákonů, ze serveru trestni-rizeni.com:
Zákon je jedním z mnoha druhů právních norem. Nejvyšší právní sílu mají ústava, ústavní zákony, poté (zjednodušeně řečeno) následují „obyčejné“ zákony, nařízení vlády, vyhlášky a nařízení ministerstev a jiných ústředních orgánů, a dále vyhlášky samosprávných celků, tj. krajů a obcí. Platí, že předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly.

Pokud jde o zákony jako takové, ty jsou přijímány Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. V praxi nejčastější bývá ten postup, že příslušné ministerstvo za pomoci odborníků připraví návrh zákona. (Např. trestní zákon je již dlouhodobě připravován ministerstvem spravedlnosti, za účasti odborníků v daném oboru.) Tento návrh posléze projedná vláda a následně ho předloží Poslanecké sněmovně. Poslanci o návrhu hlasují, mohou ho i pozměnit. Aby byl zákon přijat, musí ho nejprve schválit Poslanecká sněmovna nadpoloviční většinou přítomných poslanců a poté i Senát nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud Senát odmítne zákon schválit, hlasuje o něm znovu Poslanecká sněmovna a může ho schválit nadpoloviční většinou všech poslanců. Nakonec se zákon předkládá k podpisu prezidentovi republiky. Pokud prezident odmítne zákon podepsat, vrací se zákon znovu do Poslanecké sněmovny a ta ho v nezměněné podobě může hlasováním definitivně přijmout, pokud pro zákon bude hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců.

Inzerce